PROČ ?
*******
Pod maskou klauna skrývá se
ten co má srdce otevřené
nebásní o pomíjivé kráse
však věrný dokáže být jen jedné ženě .
Ptáš se proč tě miluji to je snad na snadě
chci s tebou trhat jablička v rajské zahradě .
Jablíčka poznání jablíčka strachu
chci líbat tvé tváře jsouc barvy nachu .
Chci dát ti vše co může dát muž milující ženě
chci chránit tě a uzdravit tvé srdce poraněné .
Jsem citlivý a lehce zranitelný muž
nejsem ten kdo pohraje si a řekne jdi už .
Že z ďábla roste anděl že bělají mu křídla
řekla si jednou a byla si tak milá .
Na křídlech lásky chci s tebou letět světem
však nechci ublížit ženě ani svým dětem .
Proč tě miluji ? Na to hledej odpověď sama
když jsme se prvně setkali byla si andělská panna .
byla si čistá byla si dítě
už víš proč miluji tě ?
NA PRVNÍ LÁSKU BYTˇ JEN DĚTINSKOU SE NEZAPOMÍNÁ
VZPOMÍNKY
*************
Na mojí dlani dva kamínky od moře leží
v hlavě mi vzpomínky jak krásný film běží .
Vzpomínky na moře na bílou pláž
na mořský příboj dobře to znáš .
Na východ slunce a ranní křik ptáků
na modrou oblohu na nebe bez mraků .
Procházky vysokým palmovým hájem
na noční zábavu končící až z ránem .
Večer když slunce ztrácí se na západě
svou bohatou hřívu utápí v krvavé lázni
toto by nedokázal napsat obyčejný člověk
takhle dokážou psát jen blázni .
JEN PRO TEBE
*****************
Rozkvetlá konvalinko květinko v lesní zahrádce
když říkáš mi miláčku zní to tak líbezně tak sladce .
Srdíčka nám buší divoce a utišit se nedají
a naše roztoužené dušičky se v širém světě hledají .
Miluji tě miláčku lásko proč skrývat své pocity
chybíš mi a cítím se jak hrnek kávy vypitý .
Chci tě milovat a líbat jen tak v Evině rouše
ale něco mě hryže něco mě krutě kouše .
Hryže a kouše mě mé vlastní svědomí
co to je za pocit to se nikdo nedoví .
Milovat tě něžně v lesních houštinách
cosi mě však svazuje tělo je to snad strach .
Strach z nového strach z neprobádaného světa
miluj mě to byla tvoje nejkrásnější věta .
Žár lásky hřeje a pálí čím dál víc
a já bych ti chtěl tolik krásných slov říct .
Slova plná lásky něžných a čistých citů
chci ti je stále opakovat od soumraku do úsvitu .
Miluji tě lásko to nejsou slova planá
ty slova jsem ti říkal když si ještě byla panna .
Chci cítit tvůj dech a něžnost tvých doteků
to je vše odcházím a je mi do breku .
SRDCE
*********
Otevři své srdce a nech ho atˇza Tebe promluví
nedrž své pocity v těle milovat duší to každý neumí .
Nebraň se tomu vždytˇ víš že je to marné snažení
milovat duší je čarokrásné umění .
Nech rozmetat smutky a stesky jak ohnivé gejzíry
co z rozbouřené sopky jak meteority vylétnou
a nech se unášet na křídlech fantazie
co na orlích křídlech tě do oblak odnesou .
NEGATIVNÍ
**************
Po obloze pluje černý mrak,
kdesi v dáli zakrákala vrána,
náš vztah jsem si představoval jinak,
však zavřela se brána.
JSI
*****
Jsi rozkvetlá květina , jsi voda v lesních bystřinách ,
jsi voňavá , jsi milá , jsi krásná jak lesní víla .
Jsi louka různobarevných květů ,
jsi kalich něhy a nepřeberných citů .
Jsi laň co chodí do lesní studánky pít ,
já chtěl bych jen chvíli tou studánkou být .
Cítit aspoň chvíli dotek Tvých horkých rtů na vlhkých rtech mých ,
pak se změnit v orla a zmizet v oblacích .
Odcházíš od studánky ztrácíš se v tmách ,
pak se náhle změníš v dívku co ztratila se v lesních houštinách .
Bloudíš lesním královstvím do kopce a z kopce ,
vidím strach v očích Tvých snad hledáš průvodce .
Objevím se znenadání oči Tvé se rozzáří ,
pak tě chytnu za Tvé ruce jdeme lesní pasáží .
Dojdeme na tiché místo pokládám Tě do mechu ,
Ty se tiskneš na mé tělo sotva lapám po dechu .
Jsi tak vášnivá tak něžná jsi pro mě lesní kněžna ,
jsi kniha moudrosti , jsi každý nový den ,
v tom kohout zakokrhá probouzím se ,
byl to krásný......... ale přeci jen sen .
SAMOTA
***********
Jsem sám se svou samotou jak stopy otisklé v písku
jsem sám se svou samotou jak slova v Tvém dívčím notýsku .
Stojím nad propastí dívám se dolů
chytnout Tě za ruce pak skočit spolu .
Změnit se v ptáky co oblohou krouží
ti nevědí nic o citech ty po lásce netouží .
Letět tak krajinou nahoru a dolů
je jedno kam poletíme hlavně že jsme spolu .
U MOŘE
**********
Vítr si pohrává s prameny Tvých vlasů
stojíš na pláži u moře ukazuješ svou ženskost a svou krásu .
Vlnka za vlnkou naráží do břehu
ty vlny jsou jak kůň co nutí ho do běhu .
Příboj si šumí svou písní moře
přináší štěstí odnáší hoře .
Sundáváš šaty leháš si do písku
chtěl bych být vzpomínkou v Tvém dívčím notýsku .
Chtěl bych být vlnou v mořském příboji
celou Tě zahalit v pěnivém závoji .
Pokropit Tvé nahé tělo sprškou slz a citů
pak se vrátit zpátky zmizet v mořském krytu .
Vlnky se objevují a zase mizí
cítím to tak jak ty nejsme si cizí .
ŽIVOT
*********
Život běží jak splašený kůň co utrhl se z ohrady
za sebou nechává radost i smutek utíká do rajské zahrady .
Chtěl bych ho chytit a zkrotit toho hřebce
on je však divoký a chytit se nechce .
Mizí za obzorem prchá mi do dálky
chci ho navlíknout na nit jak roztrhané korálky .
Až budou všechny navlíklé uzavřít tu nitku
jít do letních lučin natrhat Ti kytku .
Kopretiny žluto-bílé sluníčko připomenou
ale za to chrpy modré to je nebe nade mnou .
Rudé vlčí máky zamilovanost a lásku hlásají
potom tu kytku svážu luční travou a rozběhnu se po kraji .
Budu utíkat vstříc dalším dnům
vstříc lepší budoucnosti nesplněným snům .
Život prchá jak vlna v mořském příboji
je však tak krásný a žít ho za to stojí .
NÁPAD
*********
Měsíc se kutálí vesmírem,
pocestným na cestu svítí,
já sedím nad čistým papírem,
čekám, až mě múza osvítí.
Možná pak stvořím něco pěkného,
co bude se lidem líbit,
co zanechá v nich něco dobrého,
a jejich duše bude sílit.
POSLEDNÍ
************
Jdu spát uléhám vidím Tvůj úsměv Tvé mandlové oči
zamyslím se a svět se se mnou jak kolotoč točí .
Tvý včerejší slova mě bodala drásala moje tělo ,
to mluvil Tvůj rozum srdce by to tak říci neumělo .
Nevěděli jsme o sobě víc než 20 let
takže když se rozloučíme nezboří se svět .
Necháme se unášet na křídlech fantazie
to co bylo rozbité se už víc nerozbije .
Rozum nám oboum říká tak dost pozor stát
ale naše srdce mají volný letmý pád .
Můžeme si stokrát říkat máme rodinu svou
ale naše srdce tlučou jinou muzikou .
Zapomenou na Tebe to řekne se tak lehce
mozek ten by zapomněl ale srdce nechce .
Život a osud nám naplánoval jiný jízdní řád
tak nebudem přehazovat vyhýbku a nechame to spát .
Těžko mi bude nějakou dobu to nebudu Ti lhát
ale bude navždy platit co z vojny psal jsem Ti nesčetně krát
tahle věta poslední
LÁSKO MÁM TĚ RÁD
OD SRDCE
*************
Když se na Tvou fotku podívám,
je mi u srdce tak nějak zvláštně,
z písmenek slůvka skládám, jsou to tyto básně.
Jsou psané pro Tebe, jsou psané od srdce
a je mi jedno, jestli je
jaro, léto, podzim, zima či Vánoce.
Ta slůvka někdy bolí, někdy pohladí,
někdy i víc než tisíc vět nahradí.
Na nebi svítí jasné hvězdičky,
ze země vypadají jak stříbrné kuličky...
KAMARÁDKA
****************
Ty jsi moje nejlepší kamarádka,
možná to bude znít jak pohádka.
Ty mi podáváš pomocnou ruku,
jen u tebe mám absolutní záruku.
I když nejsem tvůj vysněný ideál,
přesto mi pomáháš jít světem dál.
Jsem dospělý, a přece dítě,
prosím Tě hoď na mě záchranný sítě.
Chci se vymanit ze zlé moci,
ale nepůjde to bez Tvé pomoci.
CHCI
*******
Rozpusť si své vlasy,
ukaž vše ze svojí krásy,
už dávno nejsi malá,
to dříve sis s panenkama hrála.
Už dávno nejsi dítě, jsi dospělá žena,
milovaná, krásná, mnoha muži chtěná.
Znám Tvůj úsměv, Tvé hnědé oči,
chci se do nich dívat, země ať se klidně točí.
Na křídlech lásky chci letět do dálky,
nemyslet na nenávist, na zloby, na války.
Chtěl bych být řetízkem na Tvé ladné šíji,
pak se stát přívěškem, co pomalu se vpíjí
do prolákliny mezi ňadry Tvými,
pak se stát kapkou Tvého potu
a pomalu stékat...
ZATÍM BEZ NÁZVU
*************
Tak už dost nejdražší lásko takhle to dál nejde
mysleli jsme že to zvládnem a naše bolest přejde .
Že budem silní že zvládnem to s rodinou
ale tebe to táhne za mnou a mě zas za Tebou .
Chceme se milovat divoce i něžně
ale nechcem ublížit ty muži a já své ženě .
Cítíme to oba ten chtíč v nás obou buší
tak zavíráme oči zacpáváme si uši .
Jak gejzíry lávy co ze sopky se syčením vylétly
našli jsme se po letech a naše osudy se propletly .
Že tě vroucně miluji tím jsem si už jistý
nejsou to jen prázdná slova a popsané listy .
Dny bez tebe jsou jak strom co ztratil vonné květy
co tomu řekne muž co žena a co děti ?
Rozbít co jsme budovali jen pro chtíč pro chvilku pouhou
to né to nemůžeme chtít však srdce buší touhou .
Ano vím moc miluji tě chci tě ženo krásná
abych naplnil tvé srdce a ty si byla štˇastná .
Tys otevřela moje srdce našla čistou duši
soudit nás a naše hříchy to jen bohu přísluší .
ANDĚL
*******
Viděl jsem na nebi anděla měl tvář ženy tělo laně
marně jsem k němu vzpínal své upracované dlaně .
Letěl nízko nizoučko téměř jsem se ho dotýkal
měl nádherná bílá křídla byl to všech andělů král.
Proletěl jak lehký závan větru kolem mé tváře
andělé nemají rádi nepoctivce a lháře.
Chtěl jsem ho jen požádat zda nepomohl by člověku
on se však vznesl do nebe a mě bylo do breku.
Ne každý člověk se andělem státi může
vždytˇživot jsou i trny nejen voňavé růže.
Žijme proto svůj život každým dnem každou hodinou
neb nevíme kdy naše dny na tomto světě pominou.
Spoj písmenko k písmenku ze slov utvoř větu
potom napiš o čem chceš třeba o tomhle světu.
LÁSKA
********
Láska je bolest láska je snění
je krásná jak andělské pohlazení.
Je to radost starosti i žal
je to cit co lidem bůh dal.
Je jako růže trny a květy
jsou to dva roztodivné světy.
Dokáže milovat dokáže zabít
umí ty nejhezčí city zranit.
Život bez ní byl byl by hřích
je jako jízda na saních.
Ten kdo bez ní život žije
je jak vinař co vodu pije.
ZRALOST
**********
Čas utíká čas se nezastaví
je jak dům co bez rukou se nepostaví .
Už nejsme ty děti co jen pro radost žili
je nám pár let navíc i vrásky přibyly .
Mě zhrubl hlas a narostly vousy
tys vyrostla do světské krásy .
Chtěli jsme společně životem plout
ale osud nám přichystal jinačí poutˇ.
Ten osud nás rozdělil tedˇnaše duše spojuje
a každý z nás svůj vnitřní souboj bojuje .
VÁŠEŇ
********
Jen tobě vděčím za to co ze mě pryští a stříká
to ty si objevila mou uzavřenou duši básníka .
Tolik básní jsem nenapsal za celý život svůj
ty patříš lásko ke mě a já jsem zase celý tvůj .
Slož básničku spousta písmen pomazli se se slůvky
tak jak děti ve škole zkouší svoje první malůvky .
Jsou jak jarní louka co rozzáří se stovkou barevných květů
a já píšu zase jednu ukončenou větu .
Má nejdražší konvalinko přelíbezný kvítku
stále se snažím svázat tu přetrženou nitku .
Chci se s Tebou procházet parkem stromovým
chci Ti šeptat sladká slůvka hlasem medovým .
Líbat Tě pomalu něžně sladce i divoce
být v Tvé blízkosti držet Tě za ruce .
Držet Tě v náručí tisknout Tě k tělu
cítit jak AMOR vypouští do našich srdcí střelu .
Vidět v tvých očích strach rozkoš i lásku
pojď slepíme spolu tu přetrženou pásku .
Budeme se milovat oddávat se slasti
překonáme spolu všechny nalíčené pasti .
Milovat se to není přece hřích
milování je andělská jízda v oblacích .
Svými emocemi spustíme božskou Nirvánu
unaveni vysíleni ale štˇastní usneme až po ránu .
JEN TĚŽKO SE TOMU BRÁNÍM
*****************************
Ležíš v Evině rouše na posteli s nebesy
si má paní si má kněžna a já čekám až řekneš si
Líbej mé tělo ale nespěchej tak snad od očí se začíná
tak se poslušně zvednu a setkám se s tvýma očima .
Jsou jak bezedné tůně prsty přejedu po tvých rtech
pak naše ústa se spojí a já slyším vzdech .
Ano tak jen mě líbej nepřestávej chci to víc
líbám tě a moje rty skončí na ušních lalůččích .
Jak elektrickým výbojem zasažena vzepneš své tělo vzhůru
líbám tě na krku a přetrhnu tvých perel šňůru .
Pak chytneš mou hlavu a tiskneš ji na svá dmoucí se ňadra
jsou to divy přírody žádný kuličky z počítadla .
Pokrývám je vášnivými polibky tobě zrychluje se dech
tlačíš mi hlavu níž a níž až vidím vilný břeh .
Ještě chvíli a už se opíjím štˇávou tvé lásky
ty začneš vzdychat ještě víc a prsty čechráš mé vlásky .
Jazykem tě ochutnávám nač čekat vždytˇ tos chtěla
spojíme svá ústa pak se spojí naše těla .
Vniknu do tvé úžlabiny srdce se nám rozbuší
na následky nemyslíme o nich nikdo netuší .
Kouzlo.... :-)
********************
Ležíme spolu na pestrobarevné posteli ze spadaného listí
jsme ta dětinsky naivní tak krásní a andělsky čistí .
Ruce do sebe splétáme srdíčka nám divoce buší
bude něco dál ? To jen osud ví a Bůh tuší .
Kolem nás spousta rozházených svršků jsou tu dvě nahé těla
dˇábel ti sladce šeptá dej mu kousnout do jablka poznání
dej mu ochutnat to krásně sladké a zakázané ovoce .
avšak v dálce slyšíš varovný a tichý hlas anděla .
I Eva podlehla dˇáblovu pokušení a Adamovi jablko podala
byli za to vyhnáni z ráje ale byli stˇastní ó jak ho Eva milovala .
My jsme tedˇv našem pozemském ráji a vášeň a touha nás svírá
nevíme co bude dál však život je krásný a naděje až poslední umírá .
Ty jsi má Elisa z Rivombrosy spolu žijem ten romantický seriál
spolu prožíváme chvíle touhy radosti i smutku
Osud se jak kulička v ruletě točí nechci nikdy vidět smutek v tvých očích
chci ti být stále nablízku nechci stát opodál .
Milování je chtíč touha a vášenˇ
TEN KDO NEMILUJE
to není člověk to je blázen
ANDĚLI
*********
Jsem vnitřně prázdný a přitom plný
plný emocí a vzpomínek.
Stačilo pár měsíc měsíců
a v našich srdcích začal hořet plamínek .
Stačilo jen slyšet toho druhého hlas
a přestali jsme vnímat jak utíká čas .
Začali jsme spřádat různé tajné plány
moc lákalo nás otevřít k rozkoši brány .
Procházky parkem kradené polibky
vnitřní napětí a nekonečná touha .
Pohledy do očí fantastické prožitky
to je to co našemi těly cloumá .
Stačilo vědět že budem sobě nablízku
a naše srdce bila na poplach .
Stačil jeden email , báseň nebo obyčejná zpráva
a jak krásně nám voněla obyčejná tráva .
Jak cítili jsme jeden druhého
bytˇ daleko jsme byli od sebe .
nasávali energii stromů , země
a hleděli do nekonečného modravého nebe .
Tak blízko a přesto tak vzdáleni
********************************
Jsme u sebe tak blízko a přesto nekonečně vzdálení
jak veliká je vzdálenost mezi zemí a hvězdami
Být v těsné blízkosti a nemoci tě políbit
ten kalich hořkosti si musím až do dna vypít .
Mluvit nemusíme stačí když se naše oči setkají
tep srdce prudce vyskočí však ruce máme svázané .
Naše dušičky k sobě cestičku hledají
a my chceme poznat to co nám bylo zakázané .
Chci tě líbat milovat tě svou horoucí láskou
jsi pro mě a vždy si byla první velkou láskou .
Když prvně jsme psali možná jména našich dětí
a už je to 25 let ó Bože jak ten čas letí .
Osud byl moudrý když když dal nám čas zrání
nevím však proč nám zase v lásce brání .
Bránil nám v dětství i teď když jsme dospělí
oba však víme že chcem se milovat s vášní .
Chci se ti odevzdat tělem i duší
jen při tom pomyšlení srdíčko mi buší .
Splynout s tebou v nebeské nirváně
milovat tě vášnivě a spontánně .
Moci svýma rukama zkoumat tvoje tělo
tvoje duše říká ne ale srdce by to chtělo .
Jsi mi blízká a přesto tak vzdálená
jsem tvůj osudový muž a ty má osudová žena .
MÓÓÓÓÓÓC MI CHYBÍŠ
Zkazil jsem co jsem mohl ty city co byly v nás
krutě jsem Tvé srdce zranil snad vyléčí to lékař ČAS .
Naše plány byly krásné já však nedokázal soukromí chránit
vzpomínky nám zůstanou já nechci za sebou mosty pálit .
Jednou se zase setkáme cítím to stejně jako TY
políbíme se hluboce a nebudem už dělat drahoty .
Budem se milovat jak byl by konec světa
MILUJ MĚ to byla tvoje věta .
Ruleta
Osud je jak ruleta , kulička se rychle točí
někomu úsměv na tváři rozjasní někomu dá slzy do očí .
Vsadil jsem všechno na jedno číslo
uzavřel životní sázku
nevím co mě k tomu činu vedlo
dal jsem v šanc největší lásku .
Krupiér řekl konec sázek
kulička se rychle roztáčí
snažím se ji pozorovat
však oči mé na to nestačí .
Polétává po okraji přeskakuje tam a sem
tak jak meteoritů roje prolétají vesmírem .
Pak pozvolna zpomaluje už vidím každé číslo
klesá srdce se mi zastavuje kéž by to tak vyšlo .
Pohupuje se jak lodˇna moři co z vlnami zápasí
pak se konečně zastaví bojím se otevřít oči .
Slyším výherní číslo není moje
je konec a koráb se do hlubin potápí
Jen Tobě
********
Můzo všech můz kouzelná ženo
píšu a v hlavě mám zmatek
jen s Tvojí pomocí se stává ze mě muž
už nejsem ten prvotní holobrádek
Učíš mě lásce k lidem a k bohu
jen v Tvé blízkosti se cítím být silný
otevíráš ve mě nevídané vlastnosti
proto Tě mám rád a budu ti žákem pilným
S Tebou objevím krásu lidské duše
ne chtíč ne rozkoš ale čistou lásku si mi dala
pomohla si mi postavit se pevně na zem
Tvé hnědé oči jsou jak ta nejsladší čokoláda
jednou ji ochutnáš a navždy v tobě zůstane
Když Tvé havraní vlasy svými prsty proplétám
vždy ve mě oheň něhy a citu vzplane
Jsi kouzelnice šamanka jsi anděl z nebe spadlý
nejvoňavnější květinka z boží zahrádky
KONVALINKA
Zimní
********
Andělé trhají peřiny vločky se k zemi snáší
země se pokrývá sněhobílou peřinou
všude je ticho a klid lidé se chovají tak nějak líp
Vločka spadne na zem je z ní kapka vody
vypaří se a koloběh života a smrti se roztáčí
Děti mají červené tvářičky
očička jim radostí a štěstím svítí
Ježíšek jim krásné dárky přináší
hvězdičky jasně září na noční obloze
Tatíček měsíc pluje vesmirnou dálavou
dcery hvězdičky se kolem něj prohání
bůh rozdal každému úkoly zima se o slovo hlásí
občas některá spadne na zem
nikomu na nebi neschází
Zraju jak víno
*************
Vločka za vločkou z nebe padá
mám Tě rád
po klávesnici mé prsty tancují
úžasný to prstoklad
vločka za vločkou z nebe padá
máš i ty mě tak ráda
Štědrý večer
***************
V každém domě voní cukroví
všude je cítit vánoční náladu
děti se těší na dárky
sníh pocukroval zahradu
Brzy se rozsvítí vánoční stromečky
příchod Ježíška nám zvěstují
rozezvoní se veselé zvonečky
dětem se očička rozzáří
Je cítit purpura a vůně jehličí
v krbu oheň praská
vánoční svátky jsou tady
celý svět spojuje klid a láska .
Stačí tvůj email a zase mě srdíčko buší
země je pokryta bílou peřinou
ticho v domě to kruté neúprosné ticho
a moje dušička letí za Tebou
Kdybych ti řekl že jsem klidný
byl bych sprostý lhář
proto ti píšu miluji Tě
cítím Tvou vůni vidím Tvou tvář
Zázrak
********
Písčitá pláž na ní postava
nymfa snad či mořská kněžna
z mořských vln zrozená
nebo římským kameníkem z mramoru tesaná
Stojí tu symbol krásy
andělské stvoření
znamení příštího lidského zrození
její nádheru ne každý ocení
Chci jít blíž a dotknout se toho zázraku
je krásná jasná obloha nebe bez mraků
ještě malý krůček téměř se jí dotýkám
rozrušením se rdím vůbec nedýchám
Snad aby nezmizela aby byla na věky
nerozplynula se jako fata morgána
chtěl bych jí být nablízku
milovat jí od večera do rána
Milovat ji láskou ze všech největší
snad tato báseň ji o mých citech přesvědčí
Fantazie
Miláčku už se nemohu dočkat našeho setkání
tvá slůvka jsou jak zvon co na kostele vyzvání .
Dolétnou ke mě a zahřejí mé srdíčko
tak jak tvé srdce zahřeje podzimní sluníčko .
Budeme se milovat né však s pocitem viny
vím že ty si jiná a já jsem taky jiný .
Milovat se na posteli z kadeřavého mechu
pozorovat nás bude slunce z nebe udělá střechu .
Naše těla spojí se v extázi vzepnou se k nebesům
tím tato básnička končí víc už to čekání nesnesu .